Historické památky města Třeboň

Radnice

Na konci 16. století začala radnice vznikat rekonstrukcí dvou shořelých domů. Jako ostatní domy na náměstí měla i radnice v přízemním patře loubí. Touto rekonstrukcí však radnice nezískala svou dnešní podobu. Další přestavba přišla v roce 1638, kdy byla k radnici přistavěna masivní věž s ochozem a hodinami. V polovině 18. století byla budova dozdobena freskami s motivy rožmberského, schwarzenberského a městského znaku.  Na počátku 19. století bylo radnici přistavěno další patro a radnice získala současnou podobu.

Zámek

Třeboňský zámek je součástí historického centra města. Je vystavěn v renesančním stylu. I osud zámku je zajímavý. Původně na tomto místě stával panský dvorec, ten byl přestavěn v kamennou tvrz a dále v hrad. V roce 1562 však město i hrad poničil rozsáhlý požár. Po této katastrofě dal tehdejší majitel poničenou stavbu přestavět na renesanční zámek. Když umírá poslední z Rožmberků, nastávají pro zámek krušné časy. Celých 50 let je zámek ponechán svému osudu. Záchranou je pro něj až vlastnictví a péče rodu Schwarzenbergů, kteří zámek vlastnili bezmála 3 století – do roku 1940. V roce 1947 byl zámek zestátněn.

Mariánský sloup

Barokní Mariánský sloup naleznete na náměstí nedaleko kašny. Monument sestává z kamenné sochy Panny Marie umístěné na podstavci a soch tří svatých – Josefa, Vojtěcha a Alžběty.

Budějovická, Hradecká, Svinenská a Novohradská a brána

Od západu se do centra města vstupuje Budějovickou branou, která vznikla na počátku 17. století a svůj nynější vzhled získala přestavbou ve století 19.. Od východu je historické centrum  přístupné Hradeckou branou pocházející ze 16. století. Brána původně tvořila  součást opevnění města.

Další vstup do centra města umožňuje Novohradská brána, též vznikla v 16. století

Jižní vstup do města  střeží bohatě sgrafity  zdobená Svinenská brána a Novohradská brána. Novohradská brána vznikla v 16. století a přivede Vás z historického centra na hráz rybníka Svět.

Schwarzenberská hrobka

Hrobka se nachází v parku na jihovýchodním břehu rybníka Svět. Vznikla proto, že ukládání ostatků zemřelých, z rodu Schwarzenbegů, v hřbitovním kostelíku svatého Jiljí, již nebylo možné.

Stavět se začalo v roce 1874 a za dva a půl roku byla stavba dokončena. Hrobku vysvětil arcibiskup Bedřich Schwarzenberg.

Hlavní oltář v kapli Schwarzenberské hrobky, vyrobený z bílého pískovce, istrijského mramoru a sádry, je zasvěcen Božskému Vykupiteli. Pod kaplí se nachází hrobka, v níž je uložen mramorový sarkofág z konce 18. století.

Schwarzenberská hrobka má ještě jednu zvláštnost. Část stavby, hrobka ve spodním patře, je zbudována pod úrovní okolního terénu a dokonce pod úrovní hladiny rybníka Svět. Aby nedocházelo k prosakování vody do základů stavby, byl po jejím obvodu vybudován 60 cm široký a 2 m hluboký vzduchový kanál, který vlhkost odvádí.